top of page
Vyhledat

Planetární zápisky o púnských válkách



Zpátky ke kořenům, řekla jsem si, a z hlubin srdeční komory i komory za spížkou vylovila stařičkou hru Mare Nostrum.


Šavle hore, řekla si naše herní buňka složená z doktora přírodních věd, doktora jiných přírodních věd, ředitele distribuční sítě a planetárního lůzra. Asi žádná z her zatím nevzbudila takové vlnobití emocí. V rychlém sledu se střídají série krátkodechých spojenectví, váš spolubojovník, který v bitvě krvácel po vašem boku, vám vzápětí vrazí do zad otrávenou dýku, a vy mu vypleníte dvě provincie oplývající zlatem a obilím.


Co nás tahle hra naučila bez nejmenších pochybností, je jedno pravidlo – dokud nevytáhne první legie do války, všichni pokojně budují ekonomiku, rozvíjejí městskou kulturu, vysílají karavany do vzdálených exotických míst a budují chrámy k uctění bohů konzumu. Některá země díky přírodním zdrojům na jejím území, obratnosti nebo štěstí bohatne rychleji, a pokud chcete zabránit jejímu vítězství, nemáte jinou možnost než potopit její lodě, vtrhnout na její území, rozmetat bídná města, chrámy a tržiště.

Zní to banálně? Jistě! Dokud to nezažijete a není to vaše skvělá flotila, která právě klesá na dno Tyrhénského moře.




Od té chvíle už nikdo nebuduje, všechny dosavadní zdroje se sypou do zbrojení. Města i zemědělské usedlosti leží ladem a pustnou. Začíná krutá a smutná poslední fáze.






V předminulé hře se mi v tóze římského imperátora povedlo zlomit a zničit Kartágo. Byl to nakonec tak mizerný pocit, vidět říši na kolenou, třebas je papírová.


V minulé hře a s řeckou korouhví nad hlavou jsem po zkušenosti z púnských válek nedokázala po řadě bitev rozdrtit a zapálit Řím. Vítězné řecké falangy odpluly zpět do Sparty a nechali Římanům zdroje k obnově ekonomiky. Samozřejmě podlí odkojenci prašivé vlčice v dalším kole vyslali své šmajdavé kohorty a rozvrátili celou Thesálii i Epirus.

Milosrdenství nebo brutalita, výsledek je vždycky nějak trpký.


Je to přímá a jednoduchá hra, přesto nás po všech vymazlených a přešlechtěných fajnovkách, které v poslední době hrajeme, a milujeme :-), nečekaně zasáhla.



Stejně jako téměř všechno v poslední době, i tyhle zážitky se mi prolínají do aktuální války. Budeme teď my a celá Evropa sypat zdroje do zbrojení místo do měst, tržišť a jak to jen říct, hýčkání občanů? Kdo se vyčerpá dřív, my nebo nepřítel? Čeká nás antická tragédie? Otázky, samé otázky.





O 300 ... až příště.







A kromě toho, do budoucna chystáme cosi antického. Fantaskního, a antického.


 

Kdyby se zde vyskytl fanoušek Mare Nostrum, přepisuji záznam z herní seance. Hannibal v návalu zoufalství a frustrace obvinil vznešený Řím z podvodu, neboť jeho omezené zdroje prý nemohli vygenerovat tolik legií. Řím byl nucen ukázat mu, že Kartágo bylo zničeno zcela po právu.



Caesarovy zápisky o púnských válkách:

1. púnská válka

Řím vysílá do bohaté kartaginské provincie 1 legii veteránů z Kampánie a 4 legie rekrutů, Kartaginci se opevnili v pohoří Atlas a po bitvě tlejí těla synů Říma i Kartága svahy berberských hor kam dohlédne, nikdo nepřežil

2.púnská válka

vstříc kartaginským psům a jejich nájemné šlapce Heleně Trojské vyplouvá 1 legie pretoriánů přímo z města Říma a 4 legie nováčků, po lité bitvě na sebe sveřepě zírá římský orel poslední legie a kartaginští psí obklíčení ve své poslední opevněné baště

3. púnská válka

z Kampánie vyrážejí 4 nové zverbované legie na pomoc bratřím ve zbrani, po dalším střetu s Kartaginci zůstávají na bojišti 2 vítězné římské legie

4. púnská válka

další 4 čerstvé legie pomáhají zvrátit situaci v provincii Tunis na stranu Říma, Řím dosáhl naprostého vítězství!


248 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page