top of page
Vyhledat

V noci jsou všechny knihy černé

Obvykle na otázku co je nejlepší na práci nakladatele odpovídám, že se stále učím nové věci. Rozšíření znalostí o to, kolik odstínů černých může existovat patří do kategorie praktických zkušeností, bez kterých by se člověk někdy rád obešel.



Technika je dnes na úrovni magie, aspoň pro nadšeného laika určitě. Vytisknout knihu vypadá jednoduše jako málo co jiného. Na jednom konci vhodíte do soukolí tiskárny soubor dat, a za x týdnů (za x dosaďte obvykle celé kladné číslo) na druhém konci vypadne několik palet s knihami. Během těch x týdnů propadnete alkoholismu, nasadíte antidepresiva, vystřídáte několik náboženských systémů, podle toho, která z abstraktních bytostí se jeví nejspíše nakloněna vztáhnout ruku nad tiskařský lis, a nikoli vstrčit prst do jeho procesoru.


Nakonec se už jen choulíte v tichu nejvzdálenějšího rohu sprchového koutu a doufáte, že magie jede na plno a hlavně, že grafik ani nikdo jiný neudělal žádnou trapnou chybu. Jako třeba zapomněl při exportu zapnout všechny vrstvy. Případy jsou stále k vidění v knihkupectví.


Pak se obvykle stane Ńěco, co způsobí, že x se chaoticky změní na číslo zcela iracionální. To je ještě lepší případ.


Horší případ je ten, kdy zmiňované palety přistanou ve skladu. Žízníte po informacích. Kolegové opatrně referují, že možná-snad-nevídáno mají ty knihy krapítek jinou barvu. Po několika nekonečných hodinách v očistci, které ve skutečnosti díky mentální dilataci času činí tak 30 minut, dostanete do ruky první vzorek. Pak se zatmí před očima a přijde střih. Zatmění ovšem zdaleka chybí ta "správná černá barva".



Začnete kolotoč vyšetřování, za který by se nemuseli stydět ani skuteční gangsteři z města měst.









Prověřuje každý bajt informací, které dostala a schroustala obří tiskařská mašina. Kontrolujete, zda někdo z obsluhujícího personálu neusnul a nespadl do stroje. Jestli byl tiskový profil nastavený tak, aby odpovídal použitému papíru.

Střídavě chcete zabít planetárního grafika, vrchního tiskaře, náhodné kolemjdoucí, protože jsou prostě po ruce, a silou vůle přitáhnout k Zemi obří asteroid. Pak se usilovně snažíte na to celé zapomenete.









Jdete TO vyřešit.

Rozhodování, zda necháme přebaly tak, jak jsou, provázela jako obvykle bouřlivá celoplanetární diskuse. Mohli jsme si říct, že v noci jsou všechny černé černé, že to budeme vydávat za záměr, nebo cokoliv vás napadne. Mohli jsme dělat mrtvé brouky, to je obvyklá praxe, ale k broukům nemáme právě vřelý vztah.









Brouky z hlavy jsme vyhnali zoufalým počítáním, co nás budou stát nové přebaly, kdo je zaplatí a kdy jako budou. Naštěstí díky spolupráci s tiskárnou bude termín zcela nových a lepších a hlavně černých přebalů poměrně brzy. Nasadí na výrobu všechny síly a my obětujeme Mistru Kápě láhev rumu.







Nový tisk bude náročný, největší nároky stejně jako u prvního tisku se kladou na ražbu. Samotný štoček vyráběla externí firma specializovaná na kovotepecké práce, aby zůstaly zachovaná jemná kresba oblaků písku ve sloupu Dryžny. Výsledek můžete posoudit ještě před koncem března, pokud tedy nespadne ten asteroid.


 

P. S.

Původně tenhle příspěvek nesl hrdý titulek Black books matters. Ale FB nemá smysl pro humor...



1 315 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page