Steven Erikson
Příběh
Stevena Eriksona
sestavil
Martin Šust
Kanadský spisovatel, vlastním jménem Steve Rune Lundin, se narodil 7. října 1959 v Torontu a dětství strávil ve Winnipegu. K fantastice se dostal díky oblibě obrazů Franka Frazetty, které ho záhy dovedly ke knihám Roberta E. Howarda a E. R. Burroughse. Možná v něm právě ony probudily zájem odhalovat tajemství dávných civilizací a stát se archeologem. Psal pro studentské noviny a také se účastnil školního kurzu tvůrčího psaní, během něhož napsal svůj první, sedmisetstránkový fantasy román, jenž se posléze ztratil. Magisterské studium archeologie opustil kvůli dalšímu studiu tvůrčího psaní, jako by ho tvorba neznámých civilizací přece jen lákala víc než odkrývání těch dávno ztracených. Ve skutečnosti Eriksona přitahovala na archeologii především práce v terénu, nudil ho však následný vleklý výzkum v laboratoři. Přesto se však tomuto oboru profesně věnoval v osmdesátých i devadesátých letech.
Na jejich přelomu absolvoval dvouletý autorský workshop na Iowské univerzitě. Svou závěrečnou práci – sérii příběhů o archeologovi, jenž putuje Střední Amerikou během osmdesátých let dvacátého století –, publikoval ve své debutové povídkové sbírce A Ruin of Feathers (1991) v malém torontském nakladatelství Tsar, kde mu o několik let vydali rovněž nepříliš obsáhlou sbírku Revolvo and Other Canadian Tales (1997), s níž uzavřel počáteční etapu své spisovatelské kariéry. Mezitím si však prošel nepříjemnou zkušeností při vydání krátkého románu Stolen Voices (1994). S příběhem umělecky trpícího malíře sice vyhrál soutěž nakladatelství Anvil Press, poté byl však tehdy jako nezkušený autor přinucen vzdát se oproti publikování autorských práv.
V roce 1995 se spolu se svou ženou Clare a synem Bowenem přestěhoval do Anglie, kde se mu nepodařilo nalézt archeologickou práci a místo toho pracoval pro Toyotu v oddělení pro styk s veřejností. Po několika letech se mu podařilo vydat svůj první skutečně plnohodnotný román This River Awakens (1998) u uznávaného nakladatelství Hodder & Stoughton. Znepokojující příběh chlapeckého dospívání na kanadském venkově se oproti předchozím pracím dočkal řady dalších vydání. Přestože lze román považovat v kontextu autorovy tvorby za zlomový, mnohem důležitějším se stal první svazek neuvěřitelně obsáhlé, komplexní a v mnoha směrech jedinečné fantasy série Malazská kniha padlých, díky níž se stal spisovatelem z povolání. Úvodní svazek série, Gardens of the Moon (1999, česky Měsíční zahrady, 2002) je autorovou první knihou původně publikovanou pod pseudonymem Steven Erikson v londýnském nakladatelství Transworld. Pseudonym využívající příjmení autorovy matky, jež mu byla v jeho literární kariéře oporou, si autor zvolil na žádost nakladatelství Hodder & Stoughton, které si tehdy nepřálo, aby jejich autor současné prózy publikoval pod stejným jménem v žánru fantasy. Nakonec to dopadlo naopak a autorův román ze současnosti se dnes vydává pod jeho pseudonymem.
Malazskou knihu padlých lze těžko popsat několika slovy. Jde o mohutnou desetidílnou epickou fantasy, v níž autor sleduje osudy značného množství postav ve světě magie a plejády mocných bytostí v různých časech a na různých kontinentech. Propracovaný svět vznikal během hrání her na hrdiny společně s autorovým přítelem, Ianem Cameronem Esslemontem, jenž se na literární toulky společným světem vydal o několik let později. Jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů jim posloužila i temná fantasy Černá legie Glena Cooka. Na prvotní verzi úvodního svazku Erikson pracoval necelého půl roku, dalších osm let se ho však neúspěšně pokoušel v různých verzích úprav nabízet různým americkým nakladatelům. Nakonec se mu to podařilo až v Anglii za pomoci literárního agenta.
Další svazky série tvoří romány Deadhouse Gates (2000, česky Dům mrtvých, 2003), Memories of Ice (2001, česky Vzpomínky ledu, 2004), House of Chains (2002, česky Dóm řetězů, 2005), Midnight Tides (2004, česky Půlnoční vlny, 2007), The Bonehunters (2006, česky Lovci kostí, 2008), Reaper’s Gale (2007, česky Vichr smrti, 2009), Toll the Hounds (2008, česky Daň pro ohaře, 2010), Dust of Dreams (2009, česky Prach snů, 2011) a The Crippled God (2010, česky Chromý bůh, 2012). První díl série byl nominován na World Fantasy Award, nicméně další úspěchy v tomto směru se autorově tvorbě snad až překvapivě vyhýbají.
Mezi početné postavy Malazské knihy padlých mimo jiné patří nekromanti Bauchelain a Korbal Špičák, hlavní postavy série samostatně publikovaných novel Blood Follows (2002, česky Potoky krve, Pevnost 6/2006), The Healthy Dead (2004, česky Zdraví mrtví, Legie nesmrtelných, 2006), The Lees of Laughter's End (2007, česky Klidné vody Přejdesmíchu, Potoky krve: Tři příběhy z Malazského světa, 2013), Crack'd Pot Trail (2009), The Wurms of Blearmouth (2012) a The Fiends of Nightmaria (2016), jež by se dle autorových slov měly do budoucna dočkat dalších tří pokračování. Novely jsou Eriksonovou poklonou klasickým příběhům s Fafhrdem a Šedým Myšilovem Fritze Leibera. Jejich společné vydání po třech novelách tvoří knihy Bauchelain and Korbal Broach: The Collected Stories, Volume One (2007, česky Potoky krve: Tři příběhy z Malazského světa, 2013) a The Second Collected Tales of Bauchelain & Korbal Broach (2018). Kratší práce ze světa Malazu doplňuje povídka Goats of Glory (2010, česky Kozy a sláva, Meče & temná magie, 2011).
V roce 2012 se společně se svou rodinou vrátil do Kanady a ve stejném roce publikoval úvodní díl trilogie Kharkanas, do níž by nakonec měly náležet romány Forge of Darkness (2012, česky Stvoření temnoty, 2015), Fall of Light (2016, česky Pád světla, 2017) a Walk in Shadow (nepublikováno). Přestože jsou úvodní svazky opět propracovanou, autorovou mnohdy poutavou filozofií překypující temnou fantasy z dob dávno před událostmi hlavní série, jejich komerční úspěch byl natolik malý, že se vydání závěrečného svazku odsunulo na neurčito. Místo něj Erikson publikoval román The God Is Not Willing (2021), mnohem lépe přijatý úvodní svazek trilogie Witness, v níž se vrací do oblíbeného Malazu jen několik let po událostech závěrečného svazku hlavní série.
Ačkoli je Erikson znám takřka výhradně jako autor epické fantasy, občas vykročí i mimo hranice tohoto populárního subžánru. Trojici původně samostatně vydaných novel shrnuje sbírka The Devil Delivered and Other Tales (2012). Románová trilogie Spratek: Willful Child (2014, česky Spratek, 2015), Willful Child: Wrath of Betty (2016) a Willful Child: The Search for Spark (2018) je s úctou napsanou parodií na slavná hvězdná dobrodružství posádky vesmírné lodi Enterprise, přičemž zde si lidstvo ve snaze o průzkum vesmíru nepočíná zrovna diplomaticky. V dosud samostatném románu Rejoice (2018, česky Radujme se, 2020) navštíví naši sluneční soustavu nadřazení mimozemšťané, kteří chtějí lidstvo vychovat a zabránit mu v dalším ničení planety Země.